Již od pradávných dob se lidé zajímali o to, jaké jsou příčiny zemětřesení či například vulkanické činnosti. To vše bylo nejprve přisuzováno nejrůznějším bohům, avšak jak naše porozumění rostlo, pochopili jsme, že příčiny těchto věcí jsou naprosto přirozené.

Jedním z nejzásadnějších objevů byl v tomto ohledu objev litosférických desek. Tato teorie se pak stala široce přijímanou a dnes se věří, že je skutečně tím správným vysvětlením nejrůznějších přírodních jevů, které můžeme pozorovat.

Zakládá se na tom, že naše planeta, či spíše její kůra, je rozdělena na několik různých desek odlišných rozměrů, které se pohybují po zemském magmatu. Tento pohyb je skutečně velice pomalý, ani ne jeden centimetr za rok, avšak může mít skutečně dalekosáhlé následky.

Zdaleka největší problémy působí, když se jedna z těchto desek podsune pod druhou, případně se od sebe vzdálí. V takovém případě dochází k zemětřesením, mění se také reliéf krajiny. Tímto způsobem také mimo jiné vznikají mnohá pohoří či naopak příkopy. Tím zdaleka nejznámějším jsou potom Himaláje, které vznikly, když se Indická deska posunula pod Euroasijskou. To je také důvod, proč i na vrcholcích hor nacházíme fosílie mořských živočichů.

V případě, že se od sebe desky vzdálí, samozřejmě může magma vytrysknout na povrch. Takto naopak vznikaly mnohé ostrovy, z nichž mnohé vidíme dodnes. Důkazem je to, že mají základ ze sopečné horniny, a také že se na nich velmi často nachází sopky. Zde je typickým příkladem Havaj.

Bohužel, pohyb těchto desek a s nimi i celých kontinentů nemůžeme nijak kontrolovat ani korigovat. Že k němu dochází, můžeme vidět i na tom, že západní pobřeží Madagaskaru je prakticky totožné s východním pobřežím Afriky a naopak západní pobřeží Afriky velmi dobře pasuje na jižní Ameriku.

Jeden z těchto přírodních zlomů se pak nachází i v západní části České republiky, a je příčinou toho, proč zde občas dochází k, byť mírným, zemětřesením. O tom, zda nezesílí, však zatím nelze nic říci.