Kdo zaplatil slevy jízdného?

Od září roku 2018 platí snížené jízdné pro studenty a seniory. Na oko to vypadá jako skvělá věc, nepotřebuji moc peněz a dojedu, kam budu potřebovat. To je pravda, ale platí to pouze o ekonomické stránce jednotlivce. Stát to stálo neskutečné peníze. A odkud je vlastně Andrej Babiš, kterého tohle celé byl nápad, vzal?
Autobus uvnitř
Na všechno se mělo složit dohromady 28 úřadů a ministerstev. Zasáhlo to i ministerstvo školství, které přišlo o 400 milionů korun. Dává to smysl, jde přeci o studenty. Namítnout se však dá, že stát slibuje navýšení platů pro učitele, což také udělal, ale část z toho ponechal ředitelům, aby mohli peníze využít jako bonusy. Kvůli tomu proběhla i stávka učitelů. Stát tedy mzdy navýšil. Ovšem, jak se má naše školství, které je zaostalé a nefunkční a stále neohodnocuje kantory adekvátně, rozvíjet? Přišlo přeci o 400 milionů. Na to už Andrej Babiš odpověď nemá…
Nejvíc však ubylo peněz na ministerstvu práce a sociálních věd. To přišlo o půl miliardy korun! Ale na rozdíl od ministerstva školství disponuje s větším rozpočtem.
Na seznamu jsou i další organizace, které se zabývají vědou, nebo vzděláváním. Akademii věd byl zmenšen rozpočet o 100 milionů korun. Dále ani Grantová agentura nezůstala bez úbytku a to přesně o 150 milionů korun. To samé se týká i Technologické agentury, která přišla o 216 milionů korun.
Jedoucí vlak
Jediná instituce ze seznamu, která spadá do dopravního resortu, je Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, který přišel o pouhý milion korun.
Člověk si říká, jak taková věc, jako je jízdné, může tolik zasáhnout ekonomiku státu. Stát už před touto změnou přispíval na jízdné a také to stálo nemalé peníze, ale v tomto případě se jedná opravdu o enormní částku, kterou stát hradí za nás. V podstatě se dostává do mínusu, z kterého se nemůže dostat. Když si vezmeme, kolik lidí denně jezdí hromadnou dopravou a kolik studentů, nebo seniorů uplatňuje slevu, tak nám to už tak zvláštní připadat nebude. Byl to jednoznačně populistický a nesystematický krok našeho premiéra, který se pěkně prodražil a ještě prodraží.

Čím si sladíte život?

Které sl a adidlo je vlastně nejlepší volbou, pokud se sladkého nechceme (a nemusíme) úplně vzdát? Sladit klasickým řepným cukrem nebo je opravdu lepší cukr hnědý? Je zdravější ten z cukrové třtiny? Osladit si život „chemickými“ umělými sladidly bez kalorií? Nebo raději použít alternativu čistě přírodní? Například rostlinku stévii sladkou (čerstvé lístky, stévii tekutou, sušenou či v prášku?). Možností je opravdu hodně a jeden se v tom někdy tak trochu ztrácí!cukrová řepa

Cukr je vždy kalorický!
Co všechno je cukr? Cukry fruktóza a glukóza v různých poměrech dávají sladkou chuť ovoci. Laktóza je cukr mléčný. Maltóza je zase cukr, který najdeme v pivu. Většině z nás se ovšem při tomto slově vybaví cukr řepný – sacharózu.

  • bílýje tradičním produktem vyrobeným z cukrové řepy, používáme ho ke slazení a konzervaci potravin, v některých potravinářských produktech ho výrobci nahrazují levnějším glukózo – fruktózovým sirupem a označují je „light“
  • hnědýcukr je vyroben také z cukrové řepy, ovšem není rafinován, vybělen, díky čemuž si zachovává malé množství vitaminů, minerálů, stopových prvků a vlákniny, odborníci se ale shodují, že abychom je z tohoto cukru využili, museli bychom ho konzumovat doslova po kilech (tzv. paradox zdravějšího hnědého cukru)
  • třtinovýcukr je vyráběn z cukrové třtiny, sladký je jako jeho bílý a hnědý bratříček samozřejmě také díky sacharóze, má jen trochu odlišnou chuť, využitím mikronutričních látek je to s ním podobné jako u cukru hnědého, jeho výroba je jednodušší, ale protože je dovážen z Asie a Jižní Ameriky, je u nás dražší

pole s cukrovou třtinou
Když alternativu, tak přírodní!
Pokud chceme něco skutečně bez kalorií, nemusíme hned volit umělá sladidla, o jejichž prospěšnosti a zdravých účincích na organismus mnozí odborníci z řad lékařů a výživových poradců pochybují! Už jste zkoušeli rostlinku Stévii sladkou? Je mnohem sladší než běžně používaný cukr a neobsahuje téměř žádné kalorie. Rozhodně se po ní nepřibere, a protože nezvyšuje hladinu cukru v krvi, je vhodná pro diabetiky! Až ji ochutnáte, tak na umělá sladidla rychle zapomenete! Sladit s ní můžeme cokoli. Koupit se dají tablety, prášek, roztok i sušené listy. Ovšem kdo má rád živé rostlinky, ten si jistě nejraději osladí čaj čerstvě utrženým lístkem. Bude ji totiž mít doma v květináči!

Jedna z kolébek lidské civilizace nalezena

Vědci provedli genetický výzkum, v čele výzkumu stála jihoafrická genetička Vanessa Hayesová z Univerzity v Sydney, který zjistil, že náš druh se vyvíjel v severní Botswaně, kde se nyní nacházejí solné pláně.
Výzkum byl založený na genetické studii, která zkoumá migrační modely.
Pro výzkum si tým vybral populaci Namibie a Jihoafrické republiky. Vědci zkoumali 200 genetických znaků mitochondriální DNA obyvatel, která jsou děděny po matce. Testy DNA ovšem prokázali velmi malou přítomnost genetické linie. Při dalším srovnání je stopy zavedli právě ke Khoisanům.
Podle studie jsme potomky Khoisanů, kteří jsou etnickou skupinou obyvatel v jihozápadní Africe. Nejspíše vytvořili první lidskou komunitu, jak ji známe dnes jako lovci a sběrači. Experti věří, že každý člověk na planetě Zemi má za předka právě jednoho z nich.
Namibie, Afrika
Po 70 tisíc let zůstal jejich genom nezměněný, tudíž vědci usuzují, že po tuto dobu zůstali na stejném místě.
Oblast severní Botswany je dnes součástí pouště Kalahari, která tvoří 70 % území. Dříve bylo území ovšem plné zeleně a vláhy, a dokonce se tam nacházelo obrovské jezero. Před 130 tisíci lety začala oblast vysychat, proto začalo docházet k migraci obyvatel, ovšem ne všichni migrovali. Další migrační vlna přišla o 20 tisíc let později. K vysychání docházelo kvůli přirozeným změnám klimatu, protože se osa Země posouvala. Takhle podle vědců začalo osídlení všech kontinentů, které trvalo několik desítek tisíc let. Před 50 až 40 tisíci let dorazili do Evropy první lidé.
Část lidí, která v oblasti zůstala, tedy dnešní Khoisané, se stále živí lovem a sběrem jako kdysi. Adaptovali se na vyprahlé podmínky, a z generace na generaci si předávají informaci o svém původu.
Písečné duny
Studie je ovšem kritizována za čerpání z omezených dat. Jiné archeologické nálezy dokazují, že naši předci pocházeli spíše z východní Afriky. Lidských domovin by tím pádem nejspíše mělo být více.